Stávka České televize a Českého rozhlasu proti zrušení poplatků
FaktaV úterý 3. listopadu 2026 stávkovali zaměstnanci ČT a ČRo proti vládnímu záměru zrušit televizní a rozhlasové poplatky a financovat obě média ze státního rozpočtu. Vysílání bylo omezeno, převažovaly archivní pořady a redukované zpravodajství, moderátoři ČT24 četli zprávy v černém. Podle ČTK se k stávce přidalo podle moderátora Daniela Stacha 2257 zaměstnanců a spolupracovníků ČT a 1376 ČRo (jde o údaj organizátorů, nezávisle neověřený). Shromáždění se konala v Praze na Václavském náměstí a v dalších městech, pro Brno ČTK uvádí odhad 10 000 lidí (jediný zdroj, neověřeno). Koalice ANO, SPD a Motoristů poslala návrh do dalšího čtení v Poslanecké sněmovně 24. října po nočním jednání. Podle ČT24 by obě instituce dostaly zhruba o 15 % méně, souhrnně o 1,4 miliardy Kč méně (na 7,8 miliardy Kč). Premiér Andrej Babiš odmítá, že by změna ohrožovala nezávislost, a uvádí, že detaily jsou otevřené diskusi. Do večera 3. 11. se k stávce Babiš ani ministr kultury Oto Klempíř nevyjádřili (stav podle ČTK).
InterpretaceStávkující a podporovatelé (iniciativa Veřejnoprávně, odbory, divadelní spolky) rámují změnu jako riziko politické závislosti vysílání na vládě, šéfredaktor ČT24 Michal Kubal mluvil o cestě „na východ“. Vláda argumentuje tím, že poplatkový model je v Evropě menšinový, a zdůrazňuje, že konkrétní podoba není hotová. Kritici i vláda tedy sporují hlavně to, zda rozpočtové financování samo znamená politický tlak.
AI analýzaRozhodující není jen výše financování, ale mechanismus: víceleté, zákonem zajištěné financování je u veřejnoprávních médií běžnou pojistkou nezávislosti, kdežto roční rozpočtové rozhodování dává vládě páku. Další vývoj závisí na tom, zda koalice návrh po masové odezvě upraví. Jde o odhad, nikoli o fakt. Zdroje: ČTK (ceskenoviny.cz, 3. 11. 2026), ČT24 (3. 11. 2026), Nova, Deník, Blesk (titulky 3. 11. 2026)